Všeobecná charakteristika

Kraj: Středočeský kraj
Okres(y): Mělník
Katastrální území: Máslovice
Mapové listy: 1224, 12241
Geologická správní oblast: Barrandienské proterozoikum; tiský a čistecko-jesenický masiv
Lokalizace: rokle s menší vodotečí na pravém břehu Vltavy, rozhraní katastrů Máslovice a Dolany, 1OO m nad jezem v Dolanech
Přístup k lokalitě: - terén bez cesty - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: pěnovce a žíla kvarcdioritového porfyritu
Exkurzní lokalita: ano
ID : 1221

Geologie

Geologická charakteristika: Koryto nepříliš vydatné vodoteče je ve většině své délky vystláno souvislou tenkou krustou pěnovce, soudržného, ale měkkého, silně pórovitého a drobivého, zpravidla světle hnědavé barvy. Ve třech úsecích, v nichž spád skokem kaskádovitě narůstá, se objevují velké pěnovcové nahloučeniny. Největší shluk se nachází v horní části svahu a je vzdálen od Vltavy asi 80 m. Je na kaskádě vysoké zhruba 8 m, na které původní vodopád zkameněl do podoby snopu dlouhého 15 m, 4 m širokého a až 1,6 m mocného. Morfologický stupeň je podmíněn tvrdou žilou kvarcdioritového porfyritu (v horní části - granitporfyr). Žíla má směr 350° a sklon 50° k SSV (zapadá do svahu). Lze ji sledovat v délce přes 3/4 km a v pravém svahu rokle asi 40 m od výše popsané kaskády je odkryta opuštěným stěnovým lomem včetně svého sedimentárního (drobového) podloží i nadloží v mocnosti až 25 m. Jde o jednu z nejdelších a zároveň nejmocnějších žil v rámci celého dolnovltavského údolí. Zbývající dva menší pěnovcové shluky jsou vázány na místa zřetelného zvětšení spádové křivky vodoteče a potvrzují všeobecně platné pravidlo, že vysrážení CaCO3 je podmíněno ztrátou kritického podílu ve vodě rozpustného oxidu uhličitého v důsledku prudšího pohybu vody (čeřením). Celkový spád Sedliny, mající v dolní části povahu rokle, je značný a od prameniště po ústí (s výjimkou posledních zklidněných padesáti metrů) rychle narůstá. Ve svých nejprudších úsecích, t.j. na kaskádách s dvěma spodními výskyty pěnovců, dosahuje v délce 50 m až 30 %. Významným katalytickým fakktorem vysrážení CaCO3 je zároveň i účinek organismů, především rostlin (listí, úlomků dřev, mechů, řas aj., ale i rozsivek a dalších mikroorganismů), které jsou pak ve velké míře v pěnovci petrifikovány. Za zdroj vápníku, který se dostává do vodoteče, lze považovat jednak proterozoické horniny, především metabazalty (spility), ve výraznější míře však svrchnokřídové sedimenty, které v oblasti sz. od Máslovic transgredují přes proterozoický podklad ve výšce kolem 274 m n.m. a jsou zastoupeny především spodnoturonskými slínovci bělohorského souvrství.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - středočeská oblast (bohemikum) - magmatity v bohemiku, Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - kvartér - kvartér erozních oblastí Českého masivu
Stratigrafie: kenozoikum - kvartér, paleozoikum
Témata: mineralogie, geomorfologie, petrologie, sedimentologie
Jevy: inkrustace
Původ geologických jevů (geneze): chemogenní, metamorfní (regionální metamorfóza), magmatická
Hornina: travertin, porfyr, kvarcdiorit

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Rokle Sedlina u dolanského jezu - recentní pěnovce. Pórovité studenovodní vápencové sraženiny zvané pěnovce jsou v Čechách sice hojné, ale regionálně roztroušené a prakticky vzdy drobných rozměrů (Kovanda 1971). Strže pravobřežního svahu svým prudkým spádem, který běhutou vodu zbavuje podstatného podílu CO2 a tím snižuje podmínky pro udržení uhličitanu vápenatého v roztoku, skýtají příhodné podmínky, aby se tu lokálně pěnovce vytvořily.
Střety zájmů: rekreace, jiné lidské aktivity
Popis střetů zájmů: Tělesa pěnovců jsou poškozována odběry vody z potoka, který je proveden neodborným a divokým způsobem pro potřeby nedalekých chat.
Stav lokality: ucházející

Literatura

Fediuk F. - Chalupný V. (1998): Geologický a vlastivědný výlet do pravobřežního dolního Povltaví.- Exkurze ČGSpolečnosti č. 2, str. 18 - 2O, Geohelp Praha.; Kovanda J. (1971): Kvartérní vápence Československa. Sbor. Geol. Věd, Antropozoikum 7, Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Plíšek Antonín, 21.08.01
Aktualizoval(a): Vajskebrová Markéta 01.12.22

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1221 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-05-06]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/1221.

Lokalizace v mapě: